Hurá jedu na Krále! Po
onemocnění Ekliče jsem najednou neměl odvoz, a jak se do Klatov
dostat – všichni ostatní měli auta plná. Ale nakonec mě vzal Vít
Karger z Kolína, od kterého jsem kdysi koupil silničku. A
dokonce má i na pokoji volno, tak nemusím spát na klatovské dlažbě.
Jediný problém je, že jsme ubytováni v Přešticích, což je 22 km od Klatov
a Vít s jeho kamarádem Raduzem jedou střední trasu a startují
až v 10 a já v 7:30...
No což...vstávám tedy
v 5:40, oblékám se, zblajznu tyčinku ( svou snídani jsem
bohužel snědl asi k třetí večeři – v pátek jsem pořád žral) a
vyrážím. Cestou jím ještě druhou tyčinku a na start přijíždím čtvrt
hodinky před. V nohách 22 km a skoro hodinu cesty.
Zvon odbije start a já vyrážím ze zadnějších pozic. Jsem rozjetý,
tak mažu dopředu. Jede se mi krásně. Jen pořád jím. Na
občerstvovačce sklízím potlesk, protože beru z levé strany levou
rukou kelímek s ionťákem, ale chci ještě banán...druhá ruka je
volná, pustím řídítka a přes ruku vytrhnu slečně, která je velice
překvapená co dělám, banán z ruky! Divím se, že jsem se
v té rychlosti nerozsekal :-) S kumpány ze skupinky
sjíždíme další lidi, v jednom kopci ujíždím a na brodu sklízím
další potlesk. Projíždím to bez ztráty stability a zároveň dojíždím
jednoho borce. Sakra, kde to jsem, tenhle vyhrává svojí kategorii! A
dochází mi, že řev motorky, který v dálce slyším, pojede před
prvním...uvěřím až mi zahlasí pozici kolem 15 místa s malou
ztrátou na prvního kolem 15 minut po 60 kilometrech.
Paráda, už netahám a jen se držím. Přiznám se, že místy jen silou
vůle. Dostávám, ale pořádný hlad a už jsem vše snědl a dochází
pití...v kopci mi ujíždí a myslím, že na mě jde krize. Ve sjezdu mi
ujíždí nadobro a je to tu, krize. Platím daň, že jsem to na začátku
přehnal? Že jsem se pořádně nenasnídal a mám hlad? Nebo tomu tempu
už prostě fyzicky nestačím? Přece jenom jsem na dlouhé tratě
netrénoval a mám už v nohou místo 60km 80...nevím. Každopádně
si aspoň užívám krásné a náročné šumavské sjezdy. Ve dvou pořádně
nadávám, páč mě z nich ukrutně bolí ruce a celý člověk. Chci
jet do kopce radši!!
Každopádně se propadám
dál. Hurá, občerstvovačka. Zastavuji, doplňuji zásoby, paní mi umyje
brýle a přemlouvá mě, abych si dal pivo. Nu dobrá, třeba mě to
zachrání. Dlouho nikdo nejede, a tak vyjíždím sám. Posledních
25
km. a krize opadá. Že by to pivo? :-) Poslední
kopce se mi jedou dobře a dokonce pár lidí předjíždím. Užívám si
prudká stoupání na 95-100
kilometru.
Už jen z kopce. Šipka
doprava. Zatáčím, ale jsou tam dvě odbočky doprava. V jedné
vidím vyjetou kolej od pláště v bahně, tak jedu. Ale nezdá se
mi to. Otáčím se a vidím zavoďáka jak jede tou druhou! Sakra otáčím
to a vracím se. Za 50 metrů tam byla cedule
– cíl 1km :-( tu jsem opravdu neviděl. Ale to bych nebyl já =)) Ve
spurtu jednoho předjíždím a v cíli jsem 25! Paráda! Maximální
spokojenost, ikdyž...:-)
Zanedlouho přijíždí
vítěz z krátké trasy Jan Novota, za ním Lukáš Bauer a David
Kramár. Paráda dal jsem Bauera a to jsem jel o 35
kilometrů víc :-) A škoda, že jsem s ním
nespurtoval, to bych mohl říkat, že Bauera poráží ve spurtu Northug
a já :-D
Po dojetí Víta a Raduze,
rychle se najíme. Já jsem si zapomněl lístečky na jídlo (což nebyla
jediná věc která se nepovedla), tak se Vít se mnou dělí o svou
porci. Díky! A v autě dostávám lahváče od Raduze! Přišlo
k chuti, také díky!
Z týmových kolegů
úspěšně dokončili Martin Chomát dlouhou trať a Jitka Slabá
střední.
Prostě parádní závod,
technický akorát, bláta akorát...prostě super, Král je
nej!
|
