Ani už nevím jak na to přišla řeč, ale od Jitky jsem se dozvěděl, že u Veltrus je triatlon. „No nemám v sobotu žádný závod, ale tam se plave...“ ale Jitka mě přesvědčila slovy: „tam plave většina prsa a jen pár jedinců kraula.“ Paráda to je triatlon pro mě. Málo lidí, při prsech je voda klidnější a je to jediný styl, který jakštak zvládám :-) Takže jedu!

V pátek si říkám, proč to dělám, když jsem zjistil, že musím v sobotu stávat v šest...Nu, ale ráno jedu. V propozicích je – s sebou: plavky, kolo, helmu. Beru si toho trochu víc, tak batůžek na záda a razím. Přijíždím skoro přesně, ač mě zaskočil štěrkopísčitý úsek k lomu, kde jsem se bál, že píchnu a kolo radši tlačil. Přihlásit se, nechat se očíslovat (Zhotoven by měl radost), rozložit si věci k převlečení a jde se na start!

PLAVÁNÍ: Nejhorší část triatlonu je hned na začátku, ale pět set metrů, to je co by kamenem dohodil (jsem cyklista =)). A ke všemu ta vzdálenost vizuálně nepřijde strašná, když se plave pětkrát kolem 2 bojek sto metrů od sebe. Vymýšlím taktiku typu – zkusit nejdřív něco jako kraula ( kterého jsem v životě neplaval), a pak kdyžtak prsa...start, vbíháme do vody. A tohle přesně nesnáším, spoustu lidí ve vodě u sebe, kteří kopou nohama před mým obličejem a další za mnou, co mě šťouchají do nohou, rozbouřená voda... Ale tak teda zkouším parodii na kraula, po pár metrech už to jsou prsa, ale jak se to kolem mě vlní, tak se hned napiju. Kašlu, topím se a plavu radši paní radovou :-) zkouším znovu prsa a zjišťuji, že jsem už zapomněl jak se dýchá. No plavu zase paní radovou. Sto metrů za mnou a já ještě neumím plavat. Další pokus o prsa. Hladina už je klidná, jsem také už vzadu.  Paráda už to jde. Jen mě zezadu doplavaly  holky a jedna mi pořád rukou šťouchá do nohou. Další věc, kterou při plavání nesnáším. Ještě to bude vodník (v tomto případě vodnice) a stáhne mě na hladinu lomu... Radši ji pouštím, ale v půlce jsem se už rozplaval, a tak jsem ji přeplaval a zase mě chce stáhnout! No pár vteřinová parodie na kraula zabrala a odpíchl jsem se od ní. Plavu s jinou. To plavání je paráda, s tolika ženskýma pospolu jsem už dlouho nezávodil. U další otočky se ptám spoluplavkyně, jestli už to jsou všechna  kola. Jsem rád, že se soustředím na dýchání, plavání a ještě abych počítal kola...jsem chlap :-) Musím ale říct, že to byl velmi dlouhý půl kilometr.

KOLO: Zjišťuji, že když jsem mokrý, tak se do těch elasťáků blbě leze :-) Plavky si dávám do igeliťáku a do batohu, aby to měli pořadatelé zabalené. Až zpětně zjištuji, že jsem se převlékal úplně nejdéle a ztratil jsem zde daleko více než v plavání!

Cyklistická část má třicet kilometrů a je po asfaltových okreskách, jen štěrkovopísčitý počáteční úsek není na silničku, ale i to jedu, nejsem přece silničář, ale biker :-) Trochu mi trvá než rozjedu nohy po plavání. Zpočátku to moc dobře nejede, ale po chvilce už jedu čtyřicet i do mírného kopce a předjíždím lepší plavce než jsem byl já. Jeden soupeř se mi z kopce pověsil do háku a snaží se mě i táhnou, tak se aspoň z kopce napiju a po rovině si jedu svoje a on po chvilce také. Zkoušejí to i další...nic se nemění, jedu si svoje a občas někoho předjedu. Jediné vzrušení bylo, když se bagřík snažil naložit hlínu na náklaďák zrovna když jsem jel mezi nima. Možná jsem mu podjel pod radlicí. Už jsem v cíli a těch 30 kilometrů bylo zase málo. Spolupracující první skupinku jsem nedojel, ale i přesto mám nejlepší čas, což mě těší.

BĚH: Od mého zranění kolene (asi 3 roky) jsem neběžel. A lékař mi běhání nedoporučil, proto vlastně jezdím jen na kole. Včera večer jsem ještě hledal boty na běh a musel jsem si přilepit patu :-) Ještě, že jsem zrovna slepoval šuplík a měl doma multifunkční lepidlo. A je opravdu multifunkční, drží to! Ale má kanička nedrží. No nějak jsem to zavázal a běžím. Jsem 4. Běží se pět kilometrů Veltruským parkem. Běžím na kraji cesty trávou, aby jsem co nejvíce šetřil koleno. Asi po kilometru vidím třetího. Paráda. Za chvíli ho svým tempem předbíhám a vidím druhého! Láká mě zrychlit, ale řeknu si: Chlape to ti stačí, hlavně aby koleno drželo a zítra máš závod. Šetři se a hlavně v klidu :-) „ Kontroluji si tedy svůj náskok

a dobíhám na třetím místě. A myslím, že i kdybych zrychlil, tak by jsem ho nedoběhl. Ten čas už jsem ztratil jinde – plavání a hlavně to převlékání. Možná jsem měl jet rovnou v plavkách a nebo doma v koupelně trénovat :-)) a také se musím naučit kraula. Sestřenko už mi to slibuješ dlouho! :-)

Jinak to byl suprový závod s přátelskou atmosférou a doufám, že jsi to příští rok zopakuji.