V neděli ráno jsme se vypravila na start „po kopytě“, těch 8 kiláků je akorát na rozjetí. Až chvilku před startem jsme zjistila, že mimo jiné, jsou součástí závodu schody, které pojedem pětkrát…Nu co už jsme stála s číslem na startu. Akademici měli start přednostně, tak jsme si mohla prohlédnout svou konkurenci  - Jana Kartová, Jitka Škarnitzlová, Jirka Novák, Marek Nebesář a další - těm uvidím leda zádaL.

Start byl do kopce po kočicích hlavách okolo kostela, fuj to je zase nápad…pak do lesa, sjezd, nahou a dolů přes kořeny, pár ostřejších zatáček na úzkých pěšinkách – tady už mě začali předjíždět nejlepší z dalších kategorií, takž neustále někdo hulákal levá či pravá a já se snažila nesundat z kola je i sebe…Pak výjezd na silnici a dojet si nad schody a zhučet je za cvakání foťáků dolů J. Kupodivu se tyhle schody dali sjet lehce a bavili mě…Zase po dlažbě okolo kostela nohoru a odbočka louku, kde nám vymlíkovali krásnou šikanu a poté zase hurá do lesíka do dalšího kola… Ve druhém kole jsme měla sto chutí to vzdát, tělo po týdenní pauze, kdy se namáhali jen mozkové závity a po večerech játra, docela protestovalo…ale nakonec jsme ostudu dokonala a dojela všech 5 kol pěkně poslední mezi akademiky (naštěstí mezi všemi jsme rozhodně poslední nebylaJ)

Závod jel i Venca, ovšem tomu štěstí vůbec nepřálo. Nejdřív hned v prvním kopci přetrhl řetěz, který mu ochotný mechanik pomohl spravit, tak se zase pustil na trasu, aby následně píchnul….ale i tak dojel a ne vůbec špatně (9.místo).

Poté proběhlo úspěšné zakončení u něčeho dobrého ve Vile v Bášti se zbytkem týmu, který nás přijel podpořit v roli diváků….