Na první závod galaxy
serie – Galaxy Cyklošvec maraton Tálín vyrážíme už v pátek
večer. Ubytováváme se nedaleko Milevska ve skvělém rodinném
penziónku, kde se nekrade a naše kola můžeme nechat v garáži a
nemusíme zamykat...samozřejmě že kola spaly s námi a byli jsme
zamčený ;-)
V sobotu ráno nás
probouzí cukrování hrdličky u našeho okna ještě před naším budíčkem.
Aspoň jdeme ještě před snídaní naložit kola a hned po snídani
odjíždíme směr Tálínský rybník.
V Tálíně na nás čeká pěkná
zima. Nikomu se nechce převléknout do dresu a nasednout na stroj a
radši spekulujeme o množství bláta na trati po předchozích deštích.
Nakonec na sebe navlékám všechny návleky a razím se projet a rovnou
i zjistit jak to je s tou hnědou mazlavou hmotou na trati. Po
projetí posledních třech kilometrů trati se můj nový krásný černý
naleštěný miláček proměnil k nepoznání. Je strakatý jak kráva,
jen místo bílé tam je černá a navíc s cancoury trávy trčící
všude možně.
Tak jsi jdu stoupnout
špinavý na start, ale po odstartování a odjetí sotva kilometru po
silnici jsme hnědý všichni. Bláto lítá od zadních kol vzduchem všude
okolo houfu cyklistů a nikdo nemá šanci uniknout. Začátek trati je
nájezd na okruh, kde trať
55 km jede 2 kola a trať 34
jen jedno. Zezačátku se jede na špici vysoké tempo a postupně se
tvoří z odpadlíků skupinky. V jedné se ocitám i já
s týmový kolegou Davidem. V první polovině tratě se jede
spíše do kopce nejdřív po lesní šotolinové cestě, potom po cestě
plné klacků a větví, které všemožně kloužou a třešnička na závěr je
bahnité stoupání s kameny. Potom se už jede skoro jen
z kopce. Nejdřív šotolinou s vloženým bahnitým úsekem,
následuje rovinatá lesní cesta a nejtěžší sjezd úzkou cestičkou po
vysokých kořenech, které tvořily přírodní schody. Poté se trať
zvedla nahoru, ale poté následoval poslední sjezd loukou a další
kolo.
Celé kolo jsme projeli
v naší čtyřčlenné skupině a první kopcovitá část druhého kola
naší skupinku trochu trhá, ale na nejvyšším bodě trati se zase
dojíždíme a jedeme společně. Já bohužel skupinku ztrácím
v asfaltovém sjezdu, kde se mi při přehazování zasekl řetěz
kvůli blátu. Skupinka mi poodskočila a je velmi složité ji zase
dojet. Nakonec se mi to daří, ale v posledním prudkém stoupání
už nemám síly se udržet a odpadám jako první. Nakonec dojíždím do
cíle na 17. místě a 8. v kategorii David místo přede
mnou.Největší úspěch zaznamenal Míša, která mezi
ženami absolutně vyhrála s časem 2:36:47
V týmové
soutěži jsme se umístili na třetím místě s minimálním odstupem 13
bodů na druhý GS cykloteam Jistebnice a 16 bodů na první Galaxy
cyklošvec a luxusním náskokem 30 bodů na čtvrtého, což je
dobrý základ do dalších bojů.
V neděli jsme ještě cestou do Prahy
zajeli na víkendovou testovací akci Eurobiku Praha a vyzkoušeli
ty nejlepší kola, která jsou. Někdo si vzal silničku a jel se vyjet.
Někdo fulla superfly a zjištoval, že i louka může být rovná
jako asfalt...Pak přijet do depa a vzít si pořádnýho sjezďáka
a sjet si sjezd jak po másle a projet si cestou zpět 8
brodů...prostě parádní akce!
